Vynášecí záchody
(někdy nepřesně nazývané pilinové záchody)
Vynášecí záchody jsou nejpoužívanější kompostovací záchody. Zasloužili si to svou naprostou jednoduchostí. Jejich základem je libovolná nádoba, a pokud se nesedí přímo na ní, tak si uživatelé vyrábí sezení třeba i ze staré skříňky. Jenže komfort je komfort, a tak se na původně primitivní systém nabaluje další vylepšení jako ventilační odtah vzduchu pro odtah vlhkosti a případný zápach, separace moči, sifon, otoč vědra či různé designové nároky. Tím pádem už nejsou vynášecí záchody jen jednoduché a levné. Je ale vhodné, aby se zvyšovala úroveň kompostovacích záchodů, protože jen tak se mohou stát populární pro větší množství lidí a znásobit svůj ekologický potenciál.
Bohužel vynášecí záchody vyžadují častou obsluhu ve srovnání se spádovými či dopravníkovými kompostovacími záchody. Při denním používání dvěma lidmi je potřeba zhruba jednou týdně vynést vědro s výkaly na zahradní kompost. Na zahradním kompostu se mohou výkaly kompostovat buď pečlivě s dosažením termofilních teplot, které eliminují riziko šíření patogenů (nemocí), nebo je možné bezstarostné studené nekontrolované kompostování, ale výsledný kompost potom není vhodné používat k jedlým plodinám. U studeného kompostování také dochází k nevhodně velkému úbytku živin a tvorbě metanu. Pro nezaručenou eliminaci patogenů je vhodnější studený kompost rozhodit k okrasným květinám a keřům, či jednoduše nechat hromadu porůst vegetací. Obě varianty jsou energeticky nenáročné a přírodě i klimatu prospěšné.
Zasypávání výkalů
Vynášecí záchod se skládá z korpusu se záchodovým sezením. Pod sezením je vědro, které se vždy nejprve naplní malou vrstvou uhlíkatého zásypu, cca 2cm. Jako zásyp se používají nejčastěji piliny z pořezu dřeva nebo také nařezané suché listí, sláma, bylinky…. Uhlíkatý materiál sákne kapalnou složku a při spojení s dusíkatým materiálem, jako je bobek, může začít kompostovat.
Zásyp také zajišťuje překrytí výkalů pro zajištění estetického komfortu při pohledu do záchodu. Ve správně používaném kompostovacím záchodě tedy nikdy neuvidíte předchozí výkaly mimo kousků toaletního papíru.
Další důležitý úkol zásypu je eliminace pachů. Zásyp vytváří na výkalech takzvaný biofiltr. Stejný systém se běžně používá i v průmyslu.
Více informací k zásypu naleznete v článku “Zásypové materiály”
Proces kompostování výkalů
Proces kvalitního kompostování u vynášecích záchodů začíná po vynesení do kompostéru umístěného ideálně na úrodné půdě v zahradě . Pro kvalitní kompostování je totiž zapotřebí správná vlhkost, přístup vzduchu a teploty většinou postačují nad 15OC. Pokud je teplota nižší, kompostovací proces se zpravidla razantně zpomaluje. Důležitým faktorem je i dostatečný objem kompostu.
Separace moči:
-
U záchodu bez separace moči, je nutné zasypávat vše tak, aby zásyp nasál veškerou kapalnou část a výkaly byly pokryté. To bývá až 1 litr zásypu na jednu potřebu.
-
U horní separace moči se zasypává pouze bobek a moč odtéká zvlášť. Spotřeba zásypu pak bývá kolem 0,3 litru pouze na velkou potřebu. Samotný separátor je vhodné zastříknout octovou vodou s vonným hydrolátem nebo enzymatickým přípravkem.
-
U spodní separace se zasype bobek a moč se může zasypat trochu nebo vůbec. Spotřeba zásypu pak bývá rovněž kolem 0,3 litru pouze na velkou potřebu.
Množství zásypu na zasypání výkalů je vždy závislé na jeho složení. Reálná spotřeba zásypu bývá okolo 1,5l/os/den.
Zkušení uživatelé kompostovacích záchodů rádi používají systém NS (bez separace moči). Často ani nepoužívají ventilační odvětrání, protože umí zasypávat vědro tak, aby vůbec nezapáchalo.
S pomocí separace je ale možné si usnadnit některé obslužné povinnosti. Respektive minimálně snížit spotřebu zásypu, a tím i zkrátit frekvenci vynášení vědra. Naproti tomu se razantně komplikuje záchod a přestává být mobilní. Separace moči je také vhodná, pokud se předpokládá, že bude záchod často využíván k močení, zatímco na velkou potřebu jen výjimečně. To může nastat třeba ve chvíli, kdy uživatelé bydlí například v tiny house. Tam chodí často čůrat na záchod se separací, ale protože nechtějí tak často vynášet vědro s výkaly, tak si na velkou potřebu dojdou na zahradní kadibudku. Ta může být osazena třeba velkým spádovým kompostovacím boxem či permakulturním kompostérem. Případů, kde se chodí na záchod často převážně močit, je více, a najdou se i příklady opačné.
Asi poslední možností, kdy je vhodné separovat moč, je buď pokud chcete zředěnou moč využívat k hnojení, nebo naopak pokud bude záchod využívat osoba, která bere větší množství medikamentů. Medikamenty sice dokáže kompostovací proces z velké míry rozložit, ale bohužel nic není zcela jisté a stoprocentní. Pro využití moči na hnojení je jistě vhodnější systém HS-O (horní separace s odtokem moči).
U separace moči s odtokem do kanalizace či jiného delšího potrubí je nutné záchod osadit sifonem. To přináší i určitou údržbu. Jednak pro eliminaci zápachu, ale především z důvodu možného usazování močového kamene. Naštěstí je dnes možné používat dostupné enzymy a biologické přípravky pro eliminaci usazování kamene a snížení zápachu. U záchodů se sifonem již také doporučujeme záchod vybavit ventilací. To hlavně proto, že ne vždy se může dařit ideálně aplikovat enzymy a jiné prostředky pro eliminaci zápachu.
Více informací k separaci moči naleznete v článku “Separace moči”
Proč správně obsluhované kompostovací záchody nezapáchají?
Správně obsluhovaný kompostovací záchod nezapáchá z více důvodů. Prvním důvodem je, že zásyp na výkalech vytvoří jistou vrstvu biofiltru. Tedy zásyp vstřebává vznikající zápach po dlouhou dobu. Druhý důvod je, že zásyp zabraňuje přemokření výkalů. Přemokření výkalů může být zdrojem velkého zápachu. Dalším důvodem, který je opět spjatý se zásypem, je smíchání uhlíkatého zásypu s dusíkatými výkaly. Po tomto smíchání se lépe množí rozkladači, kteří tak zabraňují další tvorbě zápachu. Dobře zasypávané neuzavřené vědro s výkaly můžete umístit do vašeho obýváku a nebude zapáchat ani po měsíci. Naproti tomu je spoustu reálných případů, kdy je vynášecí kompostovací záchod cítit. Bohužel i bohudík je tento fakt nejčastěji způsoben nedbalou či neodbornou obsluhou záchodu. Tím asi úplně nejčastějším důvodem bývá nevhodný zásyp.
Více informací k zápachu naleznete v článku “Zápach z kompostovacích záchodů”
Vynášení - váha a čas:
Pro vynášení vědra s výkaly je pohodlná váha do 10kg. Tomu odpovídá 20 litrové vědro. Pokud je pro některé uživatele vědro o váze 10 kg moc, je možné vědro vynést dříve, než je zcela plné.
Pro úsporu času vynášení je dobré vynášet 2 nebo 4 plná vědra. Vynést a vymýt jedno vědro může být na 5 minut. Když ale půjdete dvakrát z dvěma vědry, můžete to mít hotové za 10 minut a tak ušetříte z jinak 20 minut práce 10 minut času. Vždy jen záleží, zda máte dost věder a místo poblíž záchodu na jejich odložení.
Zimní vynášení:
Záchod umístěný venku může zamrznout. Je potom nutné používat pružná vědra, která vydrží zamrznutí výkalů. Co teprve musí vydržet vědro, je vyklepávání zmrzlého obsahu. Prvně je třeba vědro pobouchat třeba lopatičkou a říci: „BABOVIČKO ČOČOVIČKO, JESTLI SE MI NEPOVEDEŠ, VYHODÍM TĚ I S VĚDREM A PŮJDU DO TEPLA“. Pak vědro zvednete a můžete se radovat, že je čisté a není ho třeba ani umývat. Pokud máte v záchodě náš Biobobo sifon, tak se nemusíte bát, že ho zničí mráz. Je zkrátka mrazuodolný, ačkoliv za mrazu není logicky funkční.
Vkládání sáčků do vědra:
Někteří lidé i výrobci kompostovacích záchodů doporučují uživatelům vkládat do vynášecího vědra kompostovatelné sáčky, do kterých se kálí. Asi zase pohodlnost! Tento systém je vcelku zbytečný a často problematický.
Některé sáčky z bioplastu mívají po utržení z role ve dně malé dírky. Dírkami pak vytéká nevsáklá moč do vědra. Je tedy i možné, že se vědro musí umývat, i když používáte sáčky. Mnohem lepší je mít možnost vědro pohodlně vymýt přímo u kompostu. Například vodou ze sudu nebo ještě lépe tlakovou vodou ze zahradní hadice. Voda u kompostu je stejně potřebná. Používá se především pro zvlhčování kompostu v letních měsících či umytí rukou. Pro snadnější vymytí vědra je možné vložit do vědra i sáček papírový. Pokud chcete použít sáček s kompostovatelného plastu, měl by mít certifikát “Ok Compost Home”. Takový sáček je možné kompostovat i s výkaly v zahradním kompostéru pouze, pokud jsou dosaženy dobré kompostovací podmínky. Pozor, na trhu je spousta kompostovatelných či biodegradabilních sáčků, které se ve skutečnosti v zahradním kompostu nedají zkompostovat.
Nekompostování:
Tedy “potřebujeme mobilní záchod bez přípojky vody a kanalizace, ale kompostovat nebudeme”. Lidé pak vyhazují své exkrementy do koše v kompostovacích nebo v běžných igelitových sáčcích. Takových lidí je naštěstí málo a s větší informovaností jich snad bude ještě méně. U cestovních verzí kompostovacích toalet je tento počin snad pochopitelný. Ne však ideální.
Upozorním, že vhazování výkalů do komunálního odpadu či bioodpadu je nevhodné. V případě vhození jakékoliv organické hmoty do komunálního odpadu, který se dále skládkuje, vytvoříte nezanedbatelné množství silného skleníkového plynu (metan).
Pokud nechcete kompostovat vaše výkaly a baví vás pytlíkování, zřejmě vyhazujete vaše výkaly do moderní hnědé popelnice zvané bioodpad. Zodpovědnější je pak možná varianta vhazování výkalů do směsného komunálního odpadu, protože kompostárnám dělají jakékoliv sáčky problém. Bude však ale vždy záviset na zkušenostech a metodách jednotlivých kompostáren.
Alternativa k pytlíkům pro cestovní verze HC:
Aby nebyla situace tak zoufalá pro cestovní kompostovací záchody, navrhnu celkem skvělé a ne až o tolik pracnější řešení. Opatřete váš kompostovací záchod vědrem s těsným víkem. Na dno vědra dejte suché listí, piliny či trochu suché hlíny. Ideálně však doporučuji dřevěné či slaměné peletky (pozor na zvětšení objemu). Až bude vědro naplněné, řádně ho znovu přesypejte a zavíčkujte víkem. Buďto si po týdenní dovolené přivezete 1 až 2 vědra domů na váš kompost, nebo při první možnosti najděte místo, kde v přírodě založíte malý kompost a řádně jej zasypete. Schůdnou variantou také je výkaly zakopat do malé hloubky pod zem. Nesmíte ale tento obřad pořádat na turisticky frekventovaných místech, mokřadech či vodních zdrojích. Nemluvě o přírodních rezervacích.
Díky těsnému víku budou výkaly dobře zabezpečené a navíc případný zápach nebude moci opustit vědro. Jediné, co vás čeká oproti pytlíkům, je větší přesypání a vymytí vědra. To ale není skoro žádná práce, pokud nejste fajnovky. Pro snadnější vymytí můžete před použitím do vědra vložit papírový pytlík. Sice se brzy rozmočí, ale i tak pomůže tomu, aby se na vědro nenalepily výkaly. Jako zásyp můžete někdy použít i lesní hrabanku s jehličím, ačkoliv se to nesluší a nesmí. Osobně považuji za mnohem příjemnější prosypávané výkaly, než smrduté výkaly v igelitce, kterou musíte vynést do popelnice, jako otroci na špinavou práci.