Zásypové materiály
(stelivo, podestýlka)
Proč je potřeba zasypávat výkaly?
Zásypový materiál má mnoho funkcí.
-
Zásyp například chrání kompost před přístupem hmyzu, vysycháním i přemokřením, při kterém hrozí vznik zápachu.
-
Zásyp také tvoří důležité hledisko komfortu tím, že pohlcuje pachy (biofitr). Využití kyprých organických materiálu pro absorpci pachu je běžně využíváno v průmyslu.
-
V neposlední řadě také zásyp pouští svou strukturou do kompostu vzduch, což je nezbytné pro aerobní kompostování s absolutním minimem zápachu.
-
Asi poslední důležitý úkol zásypu je doplnit uhlík do výkalů, které jsou tvořeny převážně z dusíku. Tak může začít kompostovací proces. Ne vždy je potřeba tohoto poměru dosáhnout hned v záchodu. Pro kompostování je ideální poměr uhlík:dusík 30:1
Spotřeba zásypu:
Spotřeba zásypu je velmi individuální.
Liší se podle typu zásypu, podle druhu separace i dalších faktorů. Pokud se budeme bavit o zásypu z pilin, níže je uvedeno teoretické vhodné minimální množství:
- v případě bez separace moči (NS) bude spotřeba největší. 0,3 litru na tuhou část a 0,7 litru na malou potřebu.
- u horní separace moči (HS) se spotřeba rapidně snižuje na 0,3-0,5 litru zásypu na tuhou část, moč se nezasypává.
- u spodní separace moči (BS) je opět spotřeba malá. 0,3-0,5 litru na tuhou část a moč se může, ale nemusí zasypávat 0,3 litry.
Celková spotřeba týdenního využívání záchodu jednou osobou může vypadat takto:
(2x za den tuhá složka, 7x za den malá potřeba)
NS - 38,5 litru zásypu/týden/os
HS - 4,2 - 7,0 litru zásypu/týden/os
BS - 4,2 - 18,9 litru zásypu/týden/os
Reálně ale bývá spotřeba zásypu ještě menší. Zřejmě nebudete celý den jen u vašeho kompostovacího záchodu. Pánové vyjdou častěji na malou ven do přírody. Zásyp budete nakonec šetřit a vědro pro eliminaci zápachu dříve vynesete.
Osobně mám naměřenou spotřebu u BS kolem 15 litrů/os/týden u velmi častého používání záchodu.
Při samotném kompostování výkalů je nutné výkaly doplnit buďto o uhlík nebo o dusík dle potřeby. Snaha je dosáhnout výsledného poměru C:N 30:1.
Co je uhlíkatý a co dusíkatý materiál?
Uhlíkatý materiál je například suché listí, piliny, suché bylinky, ale i usušené slupky z banánů… Těmto uhlíkatým materiálům říkáme zásyp.
Dusíkatý materiál je moč, bobek, čerstvé kuchyňské zbytky jako odkrojky z mrkve, jablek či čerstvé slupky z banánů…Těmto dusíkatým materiálům říkáme jednoduše dusíkatý materiál.
Jednoduchá pomůcka pro pochopení zní:
Uhlíkatý materiál je vše suché, často hnědé dřevnaté. A dusíkatý materiál vše čerstvé, často zelené a šťavnaté.
Poměry C/N:
Asi lze předpokládat, že každý organický materiál obsahuje jiné množství uhlíku, a pokud obsahuje dusík, tak rovněž v různém množství. Jednotlivé poměry C/N je dobré znát pokud tvoříte zakládku materiálu pro kompostování. Tedy u vynášecích záchodů není nutné dosahovat správného poměru C/N už při zasypávání. Správný poměr C/N je vhodné dodržovat hned pouze u záchodů spádových či dopravníkových, kde se výkaly hned kompostují bez dalšího zásahu do složení kompostu.
Pro informace o obsahu jednotlivých prvků v materiálech můžete ze začátku používat tabulku a časem je jistě budete schopni poměrně přesně odhadnout. Je možné použít i výpočetní tabulky na internetu pro materiálovou zakládku kompostu, ale to jen pokud se stane kompostování vaší vášní. Pro běžné domácí kompostování stačí strohý odhad pro mísení prvků C/N.
Čím blíže je poměr C/N poměru 30/1, tím lépe je zajištěna podmínka pro jeho kompostovatelnost. Materiály v tomto poměru C/N se pak nedají skladovat, protože začínají samovolně kompostovat, a tak mění své vlastnosti. Naproti tomu rozdílnější poměr C/N u materiálů, třeba 120/1 nebo 5/1, není možné kompostovat do chvíle, než se poměr C/N přiblíží blíže k 30/1. Tohoto přiblížení poměru se docílí právě smísením s N (dusík).
Příkladně: piliny obsahující C/N 120/1 smíchané s výkaly s přirozeným obsahem C/N cca 1/15 v správném množství, vytvoří poměr C/N blíže k 30/1. Jenže jedna věc je mechanické smísení, a věc druhá je absolutní spojení, které v tomto případě může trvat několik měsíců.
PH zásypu a kompostu:
Kompostovací proces vždy směřuje do neutrálního pH. Není proto potřebné řešit, zda je zásyp vyroben z kyselého či zásaditého materiálu. Není ani vhodné zasahovat do pH kompostu např. přidáváním vápna. To je pouze stará hloupá představa, která v kompostu zabije potřebné mikroorganismy. Pro vyrovnání pH v kompostu jsou velmi prospěšné žížaly.
Čím je ideální zasypávat výkaly?
U výběru funkčního zásypu přihlížíme na tato kritéria:
-
maximální savost (retence kapalin)
-
dobrá absorpce pachů
-
rychlá kompostovatelnost
-
velký obsah nestabilního uhlíku
-
minimální prašnost (někdy nepříjemné a pro alergiky i nevhodné)
-
malý erozní sesuv (pro maximální kryvost vrcholku hromady)
-
přirozený repelentní účinek pro odpuzení hmyzu a hlodavců
-
udržení struktury pro vzduch i po namočení zásypu
-
nízká výrobní a pořizovací cena
-
maximální ekologický dopad na jeho výrobu
-
žádná chemizace pro jeho výrobu
-
nízká energetická náročnost výroby
-
lokálnost
-
využití odpadu
-
využití rychle obnovitelných zdrojů
-
tvorba biotopu a přírodě prospěšných ploch při jeho pěstování
Podrobněji:
-
Savost - retence kapalin, je různá u různých materiálů. Hraje roli, jak rychle umí materiál nasát kapalinu a zda po jejím nasátí zůstane v materiálu prostor pro vzduch.
-
Absorpce pachů nejvíce souvisí s velikostí povrchu materiálu. V tomto ohledu jistě vyhrává biouhel.
-
Kompostovatelnost neboli snadnost kompostování určitého materiálu je závislá na podmínkách, které vznikají na daném kompostu. Někdy se může lépe kompostovat materiál, který jde jindy kompostovat hůře, protože nebylo dosaženo vhodných podmínek. Dá se tedy pouze předpokládat, který zásyp je obecně lepší.
-
Kompostovatelnost ovlivňuje například obsah látek který daný materiál obsahuje. U pilinového zásypu bude problém s rozkladem ligninu, pokud nebude kompost vytvářet dobré podmínky pro houby, které ho dokáží rozložit. Dřevěné hobliny budou mít ve většině případů rozklad ještě delší, protože jsou hrubší a před použitím příliš suché. Listí se rozkládá rychle až na výjimky, jako je listí z ořešáku, které obsahuje juglon. Atd..
Nevýhoda zásypu na bázi dřeva je v obsahu velkého množství ligninu, který je značně odolný mikrobiálním rozkladným procesům. Jako první tedy musí sehrát svou úlohu v rozkladu ligninu houby. Celý proces je však značně složitý a individuální. Dalšími problematickými látkami pro rozklad pilin je celulóza, pryskyřice a vosky.
-
Dále rychlost rozkladu zásadně ovlivňuje struktura vstupního materiálu. Pokud se rozhodnete kompostovat třeba dlouhou trávu nebo slámu, budete až překvapeni, že rozklad není nikterak rychlý a snadný. Pokud ji ale budete kompostovat řezanou na dvoucentimetrové kousky, bude rozklad naopak velmi rychlý. Je to trochu podobné, jako když máte k obědu špagety, které musíte hodně kousat. Pokud dostanete špagety rozmixované, vysrknete je brčkem za malou chvilku. O chuti nemluvím.
-
Hraje roli i spousta dalších faktorů, jako je například přirozený poměr C:N, nebo množství vzduchu, které bude ve struktuře kompostu. Atd…
-
Není podstatné pouze, zda zásyp obsahuje hodně uhlíku. Je zrovna tak podstatné, zda tento uhlík dokáže předat kompostovým mikroorganismům.
-
Hrubá štěpka sice obsahuje převážně uhlík, nedokáže ho ale v krátkém čase uvolnit tolik jako třeba piliny. Záleží ale na podmínkách kompostu.
-
Druhým případem je biouhel, který obsahuje asi 80% hmotnostního uhlíku v sušině. Do kompostu tento uhlík ale nemůžeme téměř počítat, protože biouhel obsahuje stabilní uhlík, který neoxiduje.
-
Prašnost je nevýhoda většiny zásypů. Pro snížení prašnosti může částečně pomoci zvýšená vlhkost zásypu.
-
Minimální erozní sesuv zásypu je pro přesypávání hor výkalů také podstatným kritériem. Pokud se materiál snadno sesune, nebo nebude mít tendenci se připojit k výkalům, nesplní svou funkci. Jiný problém může tvořit zásyp, který bude při skladování hrudkovatět či tvrdnout.
-
Určité zásypové materiály mohou disponovat přirozeným repelentním účinkem pro odpuzování hmyzu. Například mohou přirozeně obsahovat esenciální/éterické oleje. Určité materiály mohou mít i insekticidní účinky.
-
Některé zásypy jsou krásně kypré a plné vzduchu. Tuto vlastnost by si měl dobrý zásyp zachovat v co největší míře i po namočení. Čím více vzduchu si zachová zásyp ve své struktuře po namočení, tím lépe bude probíhat kompostovací proces. Je třeba pochopit že se jedná o miniaturní strukturu, ve které je vzduch buď pouze uschován, nebo ještě lépe když může strukturou vzduch stále přicházet do jádra kompostu.
-
Je samozřejmé, že cena zásypu bude vždy důležitým parametrem pro možnost jeho běžného využití a to i v rozvojových zemích.
-
Ekologické dopady pro výrobu zásypu jsou rovněž podstatným parametrem pro hodnocení vhodného zásypu.
-
Zásyp by se ideálně neměl vyrábět z surovin, které požadují pro jejich vypěstování aplikaci chemických postřiků.
-
Pro výrobu zásypu by se nemělo spotřebovat mnoho energie. Především pokud se jedná energii, která nepochází z obnovitelných zdrojů.
-
S energetickou náročností souvisí také lokálnost zásypu.
-
Ideální zásyp může pomáhat zpracovat suroviny, které by jinak nebyly využity.
-
Pro výrobu zásypu je možné využití rychle obnovitelných zdrojů. Například rychle rostoucí dřevo, sláma, rákosí…
-
Zásyp může být vyroben z vegetace, která před sklizní v přírodě tvoří cenné biotopy pro zvířata a hmyz.
Vhodné zásypy:
Pilinový zásyp:
Vysoký poměr C:N 100-150:1
Z běžně dostupných, ekologických a funkčních zásypů z oblasti střední Evropy jsou nejvhodnějším zásypem dřevní piliny ideálně smíchané s biouhlem.
Piliny jsou druhotnou surovinou z pořezu kmenů stromů. Tyto piliny se dají sehnat na pilách, kde se ze stromů řeže řezivo, a je výhodou, že mívají hned i správnou vlhkost, pokud nezmoknou. Zároveň bývají čisté, protože jako mazivo při řezání se používá většinou čistá voda. Je jasné, že se mohou v pilinách najít nedopalky cigaret či jiný odpad, co do kompostu nepatří. Pro eliminaci takového rizika je nutné piliny přesát. Tak se odstraní i případné kousky kůry.
Pokud přijde na pořez dřevo, které bylo předem chemicky ošetřeno, je jasné, že se dostane malá část chemického prostředku i do pilin. To je ale pouze zanedbatelné množství, které kompostovací proces zvládne bez problému rozložit. Používaná chemie nikdy neobsahuje v tomto ohledu nebezpečné nerozložitelné jedy.
Piliny od truhláře nejsou vhodné, protože bývají velmi jemné a plné prachu, který pak příliš práší při zasypávání. Také jsou příliš suché a většinou plné lepidel, tmelů a barev.
Piliny od motorové pily zase obsahují olej, kterým se maže řetěz. To ale nebude až takový problém pro váš kompost. Většina těžařů používá ekologické oleje, a i kdyby ne, tak kompost vše schroustá.
Výhoda vlhkého pilinového zásypu je, že méně práší než suché piliny. S tím, že by mně vlhké piliny při skladování v pytli nebo krabici zplesnivěly, jsem nikdy neměl problém. Občas se pouze stane, že vlhký zasyp osidlí mycelium hub. Je třeba rozeznat mycelium od plísně. Mycelium voní po houbách a je pro nás u zásypu dokonce vhodné.
Vlhký zásyp je připravený rychleji sát moč. Je to stejné jako mokrá půda nebo mokrý hadr. Pokud je mírně vlhký, tak při dotyku s vodou okamžitě sákne. Pokud je půda nebo hadr úplně suchý, vždy dlouho trvá, než se namočí. Zásyp by měl mít pouze mírnou vlhkost kolem 30 %. Tedy ideálně vlhké můžou být třeba piliny z pořezu souše či kůrovčáku. Další výhoda mokrého zásypu je jeho vyšší osídlení zajímavějším i větším spektrem hub, plísní i bakterií.
Výhoda v jemné struktuře pilin je při zasypávání výkalů, zatímco při samotném kompostování se z jemné struktury stává nevýhoda. Jemná struktura totiž vytváří v kompostu malou pórovitost. Je proto důležité kompost občasně provrstvovat kyprým, vzdušnějším materiálem.
Biouhel (dřevěné uhlí):
Biouhel je dávný, dnes znovu populární materiál, který pomáhá ukládat emise CO2, podporuje půdní život i retenci půd.
Má podobně prospěšné vlastnosti jako kompost. Vyrábí se pálením biomasy za omezeného přístupu vzduchu (pyrolýza). Nejčastěji se spaluje odpadní dřevo, které by jinak shnilo. Tak zůstane asi 50% uhlíku ze spáleného dřeva v podobě odolné rozkladu (oxidaci) až tisíce let i při zapravení do půdy. Biouhel dokáže ubytovat ve své struktuře velké množství mikroorganismů a nasát obrovské množství vody i dusíkatých látek.
Z toho vyplývá, že biouhel může být skvělým doplňkem pro váš zásyp. Je třeba ho jen smíchat s jiným uhlíkatým zásypem. Samotný biouhel je nevhodný, protože pomalu sákne moč nehledě na to, že je po jeho výrobě již z velké části nasáklý vodou. Druhým důvodem, proč je nutné smíchání biouhlu s jiným uhlíkatým zásypem, je právě fakt, že biouhel nepodléhá oxidaci. Tedy nepřidá do vašeho kompostu potřebný uhlík, ačkoliv se o uhlík jedná. V zásypu tvoří především funkci špičkové absorpce pachů. Možná vás už napadlo, že musíte také počítat s tím, že biouhel zůstane v kompostu beze změny. Protože nepodléhá oxidaci, bude hotový kompost stále obsahovat jeho části. I proto je vhodné použít do zásypu malou frakci biouhlu. Také musíte vědět, že i černými drahokamy se dá předávkovat půda. Kompost obsahující biouhel nemůžete do zahrádky doplňovat věčně. Biouhel by neměl v půdě překročit 10%, max 15% objemu, počítáme-li pouze hloubku, do které je aplikován.
Biouhel má také nevýhodu v prašnosti a špinivosti. Při smíchání s mírně vlhkými pilinami se celkem solidně eliminuje problém prašnosti a se špinivostí to není tak zlé.
Každý biouhel, který dáváte do zahrádky, je nejprve vhodné doplnit o dusík. Přesně to se stane, pokud se bude biouhel mísit s výkaly. Biouhel v kompostu či půdě údajně nepodporuje přežití patogenů. Po dokompostování výkalů budou uhlíky plné dusíkatých látek, vody a minerálů a v půdě se rychle osídlí půdní mikroflórou . To vše je naprosto skvělé pro půdu, rostliny i klima :)
Sláma:
Problém obilné i jiné slámy je v její struktuře. Pokud je ze slámy vyrobena řezanka, jedná se o skvělý zásyp.
Desikovaná sláma: Tato sláma je z obilí, které zemědělci závěrem postříkali chemií, aby rovnoměrně dozrálo a uschlo. Tato sláma obsahuje zbytky chemických látek, a navíc je zprvu extrémně vysušená. Díky úžasným schopnostem kompostu není až takový problém přidat tuto slámu do kompostu, protože kompostováním se tyto chemické látky rozloží. Chce se vám ale s takovou slámou pracovat? Při shánění slámy dávejte proto přednost slámě, která nebyla desikovaná.
Ozdobnice čínská:
Jako funkční se prokázala nasekaná tráva z ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis). Tato rychle rostoucí tráva se dá bez problémů pěstovat téměř všude a nemusí se ošetřovat postřiky ani zvlášť hnojit. Její zásypové vlastností jsou dobré a má výhodu v minimální prašnosti.
Listí a suché bylinky:
Pro přírodu je nejlépe využité listí to, které zůstane pod stromem.
Listí i bylinky jsou pro použití jako zásyp nutné nastříhat na jemnou strukturu. K tomu je potřeba vhodný drtič. Jsou vhodným zásypem s pestrou skladbou živin a velkým obsahem organických látek. Vlhkost je přirozeně dobrá 15-20%.
Nejlépe se rozkládá listí z akátu, jasanu, habru , olše, lípy, jírovce a jilmu.
Trochu pomaleji se rozkládá listí z břízy, dubu a javoru.
Nejpomaleji se rozkládá listí bukové a topolové.
Nevhodné zásypy:
Rašelina:
Použití rašeliny pro zasypávání výkalů je jistě velmi funkční možnost. Není to ale dlouhodobě udržitelný způsob vzhledem k tomu, že rašelina je extrémně pomalu se obnovující zdroj. Zdroj, který se musí těžit a dovážet. Tím za ním stojí jistá uhlíková stopa a devastace přírody. Byla by to sice ta nejjednodušší cesta, ale použití rašeliny pro zásyp pak postrádá ekologického ducha kompostovacích záchodů.
Lesní hrabanka/ jehličí:
Brát z lesa lesní hrabanku je zakázané. V lese má hrabanka mnoho důležitých funkcí.
Hobliny:
Vysoký poměr C:N 100-150:1
Hobliny jsou odpadem z hoblování dřeva, které aby šlo dobře hoblovat, musí být suché. Proto jsou hobliny příliš suché i do záchodu. Nevhodné jsou také pro svou velikost, která zapříčiňuje delší rozklad a špatnou kryvost vůči pachům i hmyzu. Od truhláře, který hobluje dřevo, si také často přinesete s hoblinami spoustu lepidel, tmelů, nátěrových hmot a dalších nepřírodních látek, které nejsou vhodné pro kompostování.
Dřevní štěpka:
Rozemleté dřevo, jako je štěpka, je zpravidla velmi hrubé, a proto se dlouho rozkládá. Jako zásyp je tedy nevhodné i pro špatnou kryvost a eliminaci pachů. Pro kompostovaní je štěpka vhodná pouze za předpokladu dobrých kompostovacích podmínek. U studeného kompostování se velmi dlouho rozkládá.
Seno:
Jednalo by se o vhodný zásyp mimo malou retenční kapacitu. Také je nutné seno nařezat na krátké kousky. Možný problém u sena zůstává v obsahu plevelných semen, které tak mohou výsledný kompost znehodnotit. To ale pouze v případě, že kompost nedosáhne teplot, které semena spálí.
Sekání, řezání, drcení, trhání zásypu:
Správné struktury zásypu chceme dosáhnout pro její funkční kryvost a eliminaci pachů. U samotného kompostování je rovněž podstatná jemná struktura kompotovaných surovin pro ideální rozklad. Poctiví zahradníci materiál pro kompostování často sekají nebo stříhají ručně. Pak nastává otázka, zda si jako pomocníka nepořídit štěpkovač, drtič či řezačku píce. Každý stroj však dokáže zpracovat trochu jiné suroviny s jiným výsledkem. Pokud chcete nastříhat trávu stařinu pro kompostování, těžko ji zpracujete na těchto strojích. Do řezačky píce je rovněž pracné strkat neforemnou trávu. Problém je tedy v absenci ideálního stroje. Co takhle všechen materiál ke kompostování jednoduše vhazovat do stroje, který nám ho vždy naseká na jemnou strukturu?
Pro domácí využití považuji jako nejvhodnější systém krmného vozu. Tento systém často používají i kompostárny. Bývá pomaloběžný a energeticky nenáročný. Tím je zajištěna malá hlučnost i vysoká bezpečnost. Také disponuje snadným zpracování různorodých materiálů s výhodou jejich smíchání. Malých krmných vozů je však málo, a i tak jsou stále velké a drahé. Proto předkládám pouze směr ideálu pro šikovné kutily, zahradníky a hovnaře. Prozatím si musíme poradit pracným ručním dělením materiálu či pořízením více strojů. Některý zásyp je také možné předpřipravit pro snazší rozklad. Například zapařením či ponecháním ve vlhkém prostředí, úpravou pH. atd…
Extra savé:
Při zasypávání záchodu, kde potřebujeme maximální vysušení výkalů, je dobré použít materiály s co největší absorpcí tekutiny. Tuto potřebu mívají hlavně cestovní kompostovací záchody nebo záchody, kde výkaly vysoušíme a s kompostováním začínáme až po shromáždění většího množství výkalů. Největší nasákavost, správnou strukturu po rozpadu i absorpci pachů mají z mého pohledu slaměné pelety.
Vlastní zkouška retence:
Biouhel
1l uhle zalít 0,5l vody.
Po dvou dnech jsem slil cca 0,3 l vody.
= retence 20%. Důvod malé retence je, že biouhel je mokrý už po fázi výroby.
Objem nezvětšen
Nasákavost pomalá.
Slaměné pelety
1 litr vypil 1,65 litru vody do kašovité formy.
= retence 165%. Tmavý výluh.
Objem zvětšen o 450%.
Nasákavost 5-10 minut
Smrkové piliny čerstvé, nesušené z kůrovčáku.
1litr vypil 0,65 l vody.
= retence 65%. Green tee výluh.
Objem zvětšen o 10%
nasákavost 2 minuty
Dřevěné pelety
1 litr pelet vypil cca 1,8l vody.
= retence 180%.
Objem zvětšen o 350%
Nasákavost 10-15 minut
Bentonit se zeolitem
1l směsi zalít 1 litrem vody.
Po 1 dnu jsem ze směsi strukturou připomínající jemný kávový lógr slil 0,4 l vody.
Žádná aerobní propustnost. (=problém)
Zeolit nepomohl v absorbci pachu z moči.